Pojmy jako duchovní léčení, duchovní příčina nemocí, alternativní léčba, popřípadě označení léčitel, dnes rezonují společností a veřejným míněním, často bez znalostí faktu a vrhají na tuto oblast lidského konání negativní světlo.

V prvé řadě je třeba se vymezit proti všem, kteří se této činnosti věnují podvodně a jejich jedinou motivací je finanční zisk bez ohledu na následky na zdraví člověka, který u nich, často v zoufalé situaci, vyhledal pomoc.

Tedy kdo je vlastně duchovní léčitel a jaká je historie duchovního léčení?

Duchovní léčitel je osobou, která může nemocnému člověku posloužit jako prostředník pro uzdravení Boží mocí. Není tedy tím, kdo léčí, ale tím, jehož modlitby za uzdravení jsou Bohem vyslyšeny, protože si zasloužil, aby mu Bůh propůjčil duchovní schopnosti. K jeho ojedinělým schopnostem vedla dlouhá cesta, na níž si Stvořitel tohoto světa dostatečně prověřil, zda-li bude dotyčný schopen unést tíhu této služby a zároveň nebude zneužívat darů obdržených. Všechny běžné dostupné alternativní léčebné metody jako byliny, úprava stravy, meditace, akupunktura jsou v tomto případě brány jako doplňkové, primární je prosba k Bohu o uzdravení a vyladění všech hmotných i nehmotných úrovní člověka, který přichází s pokorou žádat o pomoc. Motivací duchovního léčitele nesmí být finanční zisk nebo snad fixovat k osobě nemocné a vytvářet tak nějakému uskupení. Nejdůležitější je pomoct člověku najít vztah k Bohu, aby se mohl uzdravovat pomocí modlitby sám. Pokud Vás někdo přesvědčuje o nutnosti setrvat v jeho péči, opakovaně požaduje nesmyslné finanční částky a vše opírá pouze o množství certifikátů, zamyslete se nad jeho záměrem a utíkejte, co Vám nohy stačí.

Historie duchovního léčení a jeho představitelé

Pokud bychom vynechali při naší úvaze dobu starověku, nejznámějším a svými činy poměrně dobře zdokumentovaným duchovním léčitelem byl bezpochyby Ježíš Kristus Nazaretský. Počet uzdravených dosahuje závratných čísel i s ohledem na fakt, že Bible popisující jeho život, byla nesčetněkrát přepsána a upravena. Své schopnosti dále předával řadě učedníků ochotných přijmout na svá bedra službu uzdravování a vyhánění démonů z postižených. V první etapě tak učinil směrem ke svým dvanácti nejbližším, dále pak k dalším sedmdesáti. Tito pak konali zázraky na potřebných. Již v této době však nabádali uzdravené, aby již více nehřešili, protože by se jim jejich nemoc vrátila. Tato výzva je platná i v současné době.

V době po Kristu začal pomalu sílit tlak církví na eliminaci jemu podobných lidí z důvodu koncentrace moci do rukou kněží. Teorie o možnosti propojení se s Bohem každého jednoho z nás nezávisle na společenském zařazení, se duchovním institucím nehodila do krámu, protože by mohla ohrozit samotnou podstatu tohoto zřízení. Vše vyvrcholilo ve 13. století startem tzv. procesů s čarodějnicemi. Za čaroděje byl považován každý, kdo oplýval nějakými nadpřirozenými schopnostmi, věnoval se „zaříkávání“, dokázal ovlivnit počasí nebo sbíral léčivé byliny, aby jimi pomohl sobě či ostatním. Vrcholem honu na čarodějnice byla doba kolem 15. a především 16. století, zdokumentované počty obětí tohoto pronásledování dosahují několika sta tisíců obětí. Většina z nich byla upálena na hranici či utopena. Nutno říci, že se tohoto procesu v hojné míře zneužívalo v zájmu vyřízení si účtů s nepříjemným sousedem, překážejícím příbuzným, anebo prostě tam, kde někdo někomu stál v cestě. Nemalou skupinou postižených byli sami zástupci církve, kteří se proti tomuto šílenému procesu z různých důvodů postavili.

Tečku tomuto blouznění v našich zemích učinila definitivně až Marie Terezie, tedy ve století 18tém. Konání a činy duchovně probuzených lidí, jež můžeme označit jako duchovní léčitele, nebyli do té doby hodnověrně zdokumentovány anebo byli zakaleny spoustou dezinformací inklinujících k pověrám, magii, okultismu anebo všemu dohromady. Z doby panování Marie Terezie však pochází první zmínky o takzvaných Žítkovských bohyních žijících v oblasti moravských Kopanic. Jejich dobu a jednotlivé osoby značně zpopularizovala autorka knihy Žítkovské bohyně, Kateřina Tučková. V mnoha ohledech je nepřesnou nebo příliš beletristickou, pokud se však díváme na všechny dostupné historické informace, nemůžeme přehlédnout jejich schopnosti jasně ukazující na pevné spojení s Bohem, umožňující léčit nemocné a vším možným postižené. Ovšem i tento poměrně nedávný příklad duchovního a přírodního léčitelství se zdá být ne zcela zmapován, ač poslední představitelka „bohování“ odešla ze světa poměrně nedávno.

Jiným podstatně více zdokumentovaným příkladem duchovního léčitele je bezesporu Bedřich Kočí. Pražský nakladatel, spisovatel a především duchovní léčitel. Zástupy vyléčených prošlých jeho rukou se zabýval i dobový tisk a neváhal jej označit za spasitele, ale našli se i tací, kteří měli tendenci jeho práci pošpinit. Tento velikán umřel téměř v zapomnění, v roce 1955. Jeho dílo a činy se pro změnu nehodili do doby, kdy se chopili moci komunisté a tvrdě začali potírat cokoliv, co mělo co společné s vírou.
Bedřich Kočí je jedním z mnoha duchovních léčitelů předválečné, válečné a těsně poválečné doby, kteří v podmínkách příznivých i nepříznivých vykonávali to, proč sem byli posláni, tedy zprostředkování Božího milosrdenství široké veřejnosti a především obeznámení každého jednotlivého s tím, že všichni máme moc sami učinit ty změny ve svém životě, které povedou k jeho dokonalému tělesnému, duševnímu a duchovnímu zdraví.

Dnešní doba má jednu z mnoha výhod směrem k běžnému člověku. Umožňuje nahlédnout do děl největších duchovních mistrů a léčitelů na této planetě opakovaným ťuknutím do klávesnice. Veškeré dostupné vědění už nemusíme pracně shánět v tištěné formě nebo získávat informace poslechem popřípadě se k nim dostat bolestnými životními zkušenostmi. Autoři knih a léčitelé minulosti jako například Abd-ru-shin, Francis Macnutt a v dnešní době například Sergej Lazarev, Mikuláš Štefan nebo Jožka Wenkeová, dokáží nasměrovat upřímně hledajícího správným směrem, ke klidu, harmonii, trvalému zdraví, a především odkryjí tajemství nutného kontaktu s Bohem, aby se později již sám, bez jakéhokoliv prostředníka, obracel o pomoc i k Ježíši Kristu.
Je tu však jediná podmínka – opravdu chtít změnit své dosavadní postoje, které takovému duchovnímu posunu brání. Odpustit sobě a všem co bylo, co je a začít se dívat na dění v širších souvislostech. A pokud budete mít to štěstí, že navštívíte podobně jako já, toho pravého duchovního léčitele, můžete se nechat katapultovat do rovin, o nichž jste dříve neměli ani ponětí. Nezapomínejte na vděk směrem k člověku, který Vám pomohl poznat Boží síly a šiřte dále dobrou vůli a poznání, kterého se Vám dostalo.

Milo-uš