Tak jsem zase vlezla na Seznamku. Ach jo. Znovu jsem podlehla chmurům z tzv. samoty a své netrpělivosti, kdy už mi teda Nejvyšší Prozřetelnost pošle do cesty partnera, po kterém tolik toužím?!

Za poslední necelý rok jsem tak učinila třikrát. Jak to poprvé dopadlo jsem popsala v článku Falešná láska. Jenže já znovu skočila do stejné řeky, asi s přibývajícím vlivem jarní energie, abych znovu dostala tzv. nafackováno.

Znám vztahy, kde k seznámení došlo touto cestou a vztahy fungují, i když si prošly mnohými zkouškami. Tímto seznamku nezavrhuji. Jenže mě se tak neděje. Já si tam překvapivě přišla pro jiné poznání. A tak tu zmíním pár svých postřehů.

Udělalo se mi několikrát až špatně, jak někteří svým inzerátem hledali až nechutné zážitky a uspokojení, přišlo jim to vše už tak přirozené, že se nezdráhali to napsat naplno a nevím, co na to jejich duše, ale ta má plakala, jak hluboko klesla jejich morálka, jak ponížili lásku, jak jsou ubozí a zotročení svými nízkými pudy.

Někteří muži si stěžovali, že jim ženy neodpovídají. Už asi vím proč. Když jsem si zadala inzerát, přišla smršť odpovědí. Šla jsem do inzerátu upřímně, s otevřeným srdcem a při takovém zaplavení jsem to nedokázala citově ustát. Zareagovala jsem na pár odezev, ale ostatní už jsem musela nechat být nebo i mazat.

Chtěla bych alespoň touto cestou mužům vzkázat, jak smutně jsem se u toho cítila. Každým takovým smazáním jako bych toho muže posílala na pomyslnou popravu něco jako „nestojíš mi za odpověď“, ale tak to není. Musela jsem to udělat, abych ochránila svoji energii. Některé reakce měly hodnotu „odpadku“, ale většinu z nich psali poměrně běžní muži, jen ještě žijící ve své nezralosti a hledající flirt, povyražení či jen sex, což berou stále jako přirozenou součást života. Jak je to smutné, nenaplňující a zraňující, brzy zjistí sami na sobě.

V poslední době silně cítím, jak jsme se vzájemně, muži mezi ženami, velmi zranili. Za ta staletí, tisíciletí, všechny ty zrady, nevěry, lstivé svádění, znásilňování, vraždy, manipulace…, všechno to ublížení máme ve své hluboké paměti. V rámci vlastního léčení jsem se už mockrát všem mužům omlouvala a prosila za odpuštění, odpouštěla jim a věřím, že se tato zranění jednou plošně naší prací na sobě rozpustí, abychom mohli mezi sebou žít skutečnou čistou lásku v úctě, důstojnosti a ve svobodě. Nebát se, ani podvědomě, že se zranění budou opakovat.

Ale to si nejdřív každý z nás musí zpracovat základní podmínky té svobody. Stále spousta z nás si myslí, že cílem života je partnerská láska a v ní najde to, po čem jeho duše touží. Ale jak nás může uspokojit něco, co jednou skončí, ať rozchodem či smrtí? Vše pozemské jednou pomine, vše se rozpadne.

Milé ženy, milí mužové. Jsme všichni tak krásné duše! Máme v sobě věčnost a na jemné úrovni milujeme jeden druhého. Pojďme se už více nezraňovat. A začněme tím, že se každý z nás spojí se svojí duší, se Stvořitelem své duše a z důstojnosti, síly, lásky a radosti, kterou z toho získáme, se zbavíme všech nezdravých připoutaností a závislostí, staneme se skutečnou svobodnou bytostí, která o lásku už nemusí škemrat či se o ní bát…

Zaměřme už konečně všechnu svoji lásku na sebe a na svou duši! Neudělejme si Boha z partnera, už se neponižujme pro druhého jen kvůli tomu, že nám chybí při nejmenším objetí.

Každý z nás máme na víc než být otrokem svých živočišných pudů. Máme se stát vznešenější duchovní bytostí, která si váží sama sebe a neudělá nic, čím zraňuje to nejcennější, co jí patří a co jediné je věčné – svoji duši.

Drazí muži, odpusťte nám ženám naši nízkost, když vás svádíme, svým oblečením více své tělo odhalujeme než skrýváme, dáváme tím najevo, jak si ještě nevážíme samy sebe. Věřím, že dokážete sebrat svoji veškerou sílu a nepodlehnete všem takovým smutným a ubohým návnadám. Že i vy najdete svoji důstojnost a stanete se zralými, když odpustíte i vy nám tuto nízkost, přijmete vlastní hodnotu a rozpustíte agresi a vztek na nás ženy za to, jak jsme vám ublížily a svedly vás z cesty ušlechtilosti, čistoty a sebevědomí.

Odpusťte, že jsme si vás k sobě připoutaly, chtěly jsme od vás ochranu, nošení na rukou, neustálou přízeň a poslušnost, aniž bychom se zajímaly, jestli vám je v tom dobře. Že jsme po vás chtěly i to, co unese jen Bůh.

Kdo se teď směje nebo si klepe na čelo, tak jen proto, že jeho srdce je obaleno obrannou krustou a bojí se vlastně potkat se svojí zranitelností a svojí JEDINOU závislostí – a tím je živoucí energie, která mu dala život a vede ho životem, není vidět, ale je cítit – Bohem, Stvořitelem, Velkou Láskou chcete-li. Jiné naplnění než toto nás NIKDY NIKDE S NIKÝM JINÝM NEUSPOKOJÍ!

A pak budeme moci žít i sami i ve vztazích, kdy na sobě nebudeme vzájemně viset, nebudeme se bát být k sobě upřímní, protože ukotveni sami v sobě nás již nic nemůže zranit, nezažijeme zklamání a milování už nebude zvířecím, ale spirituálním pro radost duše ženy, duše muže i Boha. A to jde jen v případě, že se v naprosté důvěře partnerovi otevřeme i ve své zranitelnosti. Odhalíme sebe sama v těch nejjemnějších citech.

Moc doporučuji k přečtení tyto články:

http://www.centraprozdravi.cz/cz/vzdelavaci-clanky/clanek-o-intimnim-zivote.html

http://www.centraprozdravi.cz/cz/vzdelavaci-clanky/dopady-sebeuspokojovani.html

Přeji sobě i všem úspěšné zvládnutí této velké zkoušky, kterou musí projít každá lidská duše, která si zvolí cestu pravdy, lásky, trvalého štěstí a harmonie. Bůh s námi se všemi!

S velkou láskou a úctou

Lufka