„S manželem jsme si po několikaletých peripetiích s úřady postavili nový domek na krásném místě v Jinonicích s výhledem do Prokopského údolí. Moc se nám tu líbí – přestože jsme v Praze, jsme zároveň i v přírodě. Během prvního roku, kdy jsme se nastěhovali, jsme bohužel opakovaně nacházeli na balkoně nebo na zahradě mrtvého ptáčka (sojku, straku, datla, …).

Mluvila jsem o tom s jedním sokolníkem a ten mi řekl, že jsme dům postavili do koridoru, kterým byli ptáci zvyklí létat, a protože směrem do údolí máme velké skleněné plochy, oni nevidí překážku, narazí do okna a zabijí se. Byli jsme z toho smutní a nevěděli jsme, jak tomu zabránit.

Obrátila jsem se o pomoc na paní Wenkeovou s prosbou, zda by andělé nemohli udělat okolo našeho domu nějakou ochranu, aby už zbytečně ptáci neumírali. Případně zda by třeba poradili, co máme udělat my, abychom tomu zabránili.

Žádala jsem o pomoc, přestože vím, že paní Wenkeová řeší mnoho závažnějších případů. O to větší bylo moje překvapení, když mi odpověděla ještě ten samý den: ‚Dnes jsem provedla zásah a zároveň jsem prosila o záchranu těch ptáčků. Pozorujte, zda se situace zlepšila a dejte mi prosím vědět. Pokud by bylo třeba, tak bych provedla zásah znovu.‘ Na závěr byla rada pro nás.

‚Vaše modlitby, kterými můžete přispět, mohou znít: Prosíme tě všemohoucí Bože, pomoz tvým ptačím pomocníkům, kteří létají kolem našeho domu, najít jinou cestu. Bože prosíme tě, vyslyš nás.‘

Této rady jsme se drželi a nyní jsou to již čtyři měsíce a ŽÁDNÉHO dalšího mrtvého ptáčka jsme už nenašli! Dokonce je občas vidět, jak letí k domu a pak se najednou uhnou. Nebo létají podél oken – o 90° jinak než dříve. Dokonce je také občas vidíme, jak si sednou na zábradlí nebo parapet u terásky u ložnice a my je pozorujeme z postele.

Blíží se zima – a tak pořizujeme krmítko a těšíme se, jak je s naším malým synkem budeme krmit a pozorovat. Ještě jednou moc děkujeme.“

Monika Bezděková