Obtíže po jídle, percepční nezralost – indiv. výukový plán

9 let – Praha

„Před časem jsem navštívila paní Wenkeovou s dcerou, u které se vystupňovaly potíže s nástupem školní docházky. Závěr od psycholožky: percepční nezralost – obtíže ve sluchové a zrakové diferenciaci, výkyvy v koncentraci pozornosti, motorický neklid, pomalé pracovní tempo. Navržen individuální výukový plán. Dále jsme absolvovali EEG vyšetření – nebyla však prokázána epilepsie, ale záznam byl opakovaně hraniční pro intermitentní výskyt pomalých frekvencí a známky kolísání vigility. Doporučení: pokud se stav neupraví – nootropika.

Osobní anamnéza: poměrně dramatický porod, v cca 2,5 roce febrilní křeče, brzy na to měla ráno náhlý pocit slabosti, s prekolapsovým stavem, vědomí však neztratila, zbledla, včetně rtů a najednou jakoby usínala. Další podobný stav měla v 5 letech, kdy se napila pomerančového džusu a najednou jí začalo být špatně od žaludku, doslova běhala po bytě, že musí honem k lékaři, během chvilky nastoupil neurologický stav – usínala a měla poruchu mluvení. V té době po neštovicích prodělala EB virózu, měla zvednuté jaterní testy a v různých vlnách potíže s nevolností a nechutenstvím. Snědla malé množství jídla a bylo jí brzy na to špatně. Střídalo se to ve vlnách, po nějaké době ta intenzita odezněla, ale občas se zažívací potíže vracely. Najednou jí bylo špatně po snědení malého množství byť i oblíbeného jídla. Občas se cítila slabá, říkala jako ‚na špejlích‘, mívala rozmazané vidění (oční vyšetření v pořádku) a občas si stěžovala na bolest pravého obočí a bolesti kolen. Co se týká školy, mívala tam stavy výše popsané – sama říkala, že bývá jakoby unavená, přemáhalo ji udržet pozornost, bylo to pro ni velmi namáhající. Učitelka mi říkala, že vypadá jakoby vnímala a pak zjistí, že ji nevnímala vůbec. Mnohdy přinesla špatně udělanou práci ze školy, kde učitelka píše – vše bylo na tabuli! Nebo najednou špatně vypočítala celé cvičení a řekla, že byla unavená.

Občas se u ní projevoval neklid, rychlý tok myšlenek s rychlou mluvou (problém dokončit větu), když měla vyprávět příběh nebo co zažila, znělo to nesrozumitelně. Skáče z jednoho do druhého. Jakoby útržky bez celku. Učitelka ve škole také upozorňovala na špatnou krátkodobou paměť. Jinak velmi citlivá, avšak občas měla v sobě ‚zlost‘. Chtěla se pomstít, měla problém vyjít vstříc. Uměla ublížit slovem bez toho, aby se nad tím zamyslela. Předčasně něco zavrhla. Bývala hodně negativní… A z toho je najednou pozorná, se smyslem pro krásu a detaily, pečující. Jakoby se v ní bily dvě stránky. Se vším je to jako na grafu nahoru a dolů. Občas i ve škole se k ní spolužačky nechovaly správně. Po osobní návštěvě paní Wenkeové se stav dramaticky zlepšil, avšak v průběhu následujících měsíců se situace vracela opakovaně zpět a bylo potřeba ještě několik dálkových zásahů a jedna osobní návštěva po roce od počátku léčení.

V současné době se Vendulka drží již půl roku bez zásahu, ve škole se jí daří, bez výrazných výkyvů. Paní učitelka ji chválí. Na konzultace již docházet nemusím, individuální výukový plán již nepotřebuje. Po fyzické stránce se problém se zažíváním občas jakoby připomene , stejně tak jako ‚bolest obočí‘, ale tyto situace nebývají nijak časté či výrazné. Proto touto cestou paní Wenkeové s vděčností a pokorou velmi děkujeme.“

M. Garncarzová